“V Bluey se nepočítá, neučí se to či ono … jen jim ukazujeme, jak si hrají. Má to rodičům ukázat, že děti jenom neblbnou. Učí se hrát, učí se dělit … a obecně si můžete dát nohy nahoru a nechat je to dělat.”

-Joe Brumm, 2019

Příběhy uvedené v knize Bluey zobrazují Blueyho a Binga, kteří se věnují nápadité hře. Brumm chtěl ukázat, že samostatně řízená a nestrukturovaná hra je přirozená při formování dětí a umožňuje jim rozvíjet se. Konzultoval výzkumy založené na sociálně-dramatické hře a četl práce Sary Smilansky a Vivian Paley, které měly zkušenosti s předškolní výchovou. Epizody ukazují rodiče jako průvodce svých dětí, kteří jim umožňují samostatně zkoumat své bezprostřední okolí a dávají jim příležitost procvičovat role dospělých. Brumm čerpal inspiraci pro scénáře z vlastních zkušeností při sledování her svých dcer, které pro ně podle jeho slov byly “stejně přirozené jako dýchání”. Scénáře programu ukazují, jak mohou děti pomocí hry získávat poučení a integrovat svět dospělých do svého vlastního světa; Brumm si všiml, jak jeho děti prostřednictvím hry na role ztvárňují interakce, jako je návštěva lékaře. Pearson uvedl, že hraní her představuje pro děti první zkušenosti se spoluprací, kooperací, odpovědností a emocemi, jako je žárlivost. Brumm objevil význam učení hrou poté, co jeho dcera měla problémy s formálním vzděláváním, což ho vedlo k tomu, že v Bluey vyloučil prvky gramotnosti a počítání a zaměřil se na znázornění životních dovedností. Brumm uvedl, že chtěl, aby seriál spíše zobrazoval jeho zkušenosti jako rodiče, než aby se snažil děti něco explicitně naučit. Jeho tvůrčími cíli bylo rozesmát děti a ukázat rodičům, co se děti mohou naučit při hře.

Každá z postav seriálu Bluey představuje určité psí plemeno, přičemž některé z nich čerpají z Brummova osobního života. Brumm měl během svého dětství kromě dalmatina jménem Chloe a australské červené kelpie jménem Rusty, která byla v počátcích vývoje seriálu jeho titulní postavou, také modrého heelera jménem Bluey. Bandit je založen na modrém helerovi, který patřil příteli jeho otce. Banditova kariéra archeologa byla inspirována Brummovým starším sourozencem Adamem.

Většinu scénářů k epizodám píše Brumm, Aspinwall označil seriál za “observační” pořad, který zobrazuje Brummův rodinný život, a producent Sam Moor jej popsal jako “[Brummův] život na obrazovce”; při natáčení pilotního dílu byly Brummovy dcery ve věku od čtyř do šesti let, stejně jako Bluey a Bingo. Brummův proces psaní někdy začíná tím, že si dělá poznámky o zážitcích své rodiny; včetně her, které jeho děti hrají, a konfliktů, které mezi nimi vznikají. Z tohoto důvodu Brumm popsal tento proces jako výzvu pro ostatní autory seriálu. Moor uvedl, že kromě Brumma je jen málo scenáristů, většinou animátorů, kteří již na seriálu pracují. Pořad byl navržen tak, aby se rodiče a jejich děti mohli společně dívat. Brumm popsal proces psaní každé epizody jako “šanci natočit krátký film”. Konflikt a humor v epizodách vychází z Banditova vztahu s jeho dcerami. Bluey Pearson popsal jako “drsnou a rozvernou”, přičemž ona i Bingo podle něj podvracejí stereotypy ženských postav, ale mají spíše vlastnosti skutečných štěňat. To vedlo neinformované diváky k otázce, zda jsou postavy chlapci nebo dívky. Pearson připsal rozhodnutí, že Bluey a Bingo jsou dívky, aby se podobaly skutečným rodinám Brummových, Aspinwallových a McCormackových. V souvislosti s humorem seriálu Brumm uvedl, že je v něm hodně fyzické aktivity a “bláznivosti”.